Původ: Nově vytvořené plemeno, vzniklé křížením německého ovčáka a vlka. Silou, odolností, vytrvalostí a zčásti i vzhledem se mělo blížit vlkovi, aniž by mělo jeho typickou plachost a nedůvěřivost. I když bylo v roce 1989 FCI uznáno coby národní plemeno bývalého Československa, původní záměr se podařilo uskutečnit jen zčásti.

Popis: Středně velké až větší, vlku se nápadně podobající plemeno s jeho typickou pružnou chůzí. Hlava suchá, se šikmýma a úzkýma vlčíma očima jantarové barvy. Uši mají být malé, vzpřímené, trojúhelníkového tvaru. Tělo obdélníkového formátu. Ocas v klidu svěšený. Zbarvení: stříbrošedé a žlutošedé s typickou světlou maskou na hlavě, spodní straně krku a na hrudi.
Charakteristika: Vytrvalý a pohyblivý pes, odolný vůči horkům, mrazům i vlhkosti. Zachoval si mnoho přírodních vlčích instinktů, především orientační smysl a vynikající čich. Na druhé straně se nepodařilo zcela vymýtit plachost a nedůvěřivost k cizím lidem. Málokdy štěká, občas se projevuje kňučením a vytím. Feny hárají jen jednou do roka.
Zvláštní nároky: Mimořádně náročné, ještě ne zcela ustálené plemeno, patřící výhradně do rukou zkušeného kynologa. Výchova bývá velmi obtížná, vyžaduje hodně trpělivosti, zkušeností i citlivosti.
Užití: I když tvůrci počítali s všestranným použitím, zatím se nejčastěji uplatňuje coby saňový pes v zápřahu nebo při sportu.
Výskyt: U nás už bylo odchováno několik set jedinců, někteří se dostali i do zahraničí.
Možná záměna: S německým ovčákem, od něhož se liší právě "vlčími" znaky: šikmýma jantarovýma očima, menšíma ušima, výhradně vlkošedou barvou, rovným hřbetem. Problematičtější je rozlišení od vzácného Saarloosova vlčáka (vznikl rovněž křížením německých ovčáků a vlků). Ten má o něco jemnější srst, která není stříbřitá, ale spíše hnědavá.
pes | 26kg | více než 65cm |
fena | 20kg | méně než 60cm |